P.S. Miluji Tě

Ahoj,

dnes mám pro Vás recenzi filmu P.S. Miluji Tě, který mě osobně velmi zaujal.

Je to tak trochu jiná love story. Jiná proto, že hlavní hrdina je "tak trochu" po smrti. Ale ke své ženě se "vrací" prostřednictvím dopisů, které jí psal, když už věděl, že mu moc času nezbývá. Těch dopisů je celkem deset a každý z nich je zakončen slovy P.S. Miluji Tě...

Holly a Jerry jsou manželé. Zatímco Holly je ta spořádaná a chce mít život pevně ve svých rukách, Jerry je, ostatně jako asi většina mužů, věčný kluk a chce si ještě užívat život, než přijdou děti a další starosti. Ostatně, tohle téma je i častým důvodem jejich roztržek. On řekl něco, co vlastně nic není a neřekl to, co měl... Ale přes to, nebo možná právě proto, že jsou jako voda a oheň, jsou k sobě beznadějně přitahování a vždycky se spolu usmíří...

A najednou je všechno jinak. U Jerryho propukne rakovina a zbývá mu už jen pár měsíců života... 

Po smrti Jerryho najednou Holly neví, jak dál. Její život je prázdný a ten Jerry, který ji tolik štval, tady není a tak moc jí chybí... Jak z toho ven? 

Dny po pohřbu tráví Holly zavřená ve svém bytě, s nikým  nekomunikuje, nevychází ven, utápí se v žalu a vzpomíná na Jerryho. Až do chvíle, kdy přijde první balíček... který odeslal Jerry. Holly má zrovna narozeniny a Jerry jí vzkazuje, ať si někam vyrazí s přáteli a pořádně se pobaví... Holly se pomalu, opatrně vrací zpátky do života a provází ji při tom vzpomínky na Jerryho a jeho dopisy, které jsou jí náhodně doručovány celý dlouhý rok po jeho smrti. Plní si svoje sny a vzpomíná na starou Holly, kterou byla, když ji Jerry poznal - takovou, do jaké se zamiloval a která se tolik změnila... 

Zároveň se Holly snaží najít si cestu ke své matce, protože i když se na ni zlobí, je to nejbližší člověk, který ji nikdy neopustí.

Na výletě do Irska, kam se vydala se svými kamarádkami po přečtení jednoho z Jerryho dopisů, se setkává s Daniellem... dokáže vůbec někdy překonat ztrátu milovaného muže? 

Shlédnutí tohoto snímku jsem nějakou dobu odkládala. Bála jsem se, že to bude moc smutné a moc romantické. Popravdě jsem ani přesně nevěděla, o čem film je, tak jsem byla plná očekávání. A ano. Film JE smutný a JE romantický. Ale přesně tak akorát, jako by měl být. Protože je zároveň i milý, veselý a plný naděje. A možná Vám vžene slzy do očí. Možná se nad ním zamyslíte. Možná se budete jen dívat a budete děkovat, že se to nestalo Vám. Protože máme jen jeden jediný život a nikdo z nás ho nepřežije...

Možná to někomu bude připadat jako snůška klišé a možná to i je snůška klišé, ale tady to funguje. A já mám ráda filmy, kdy někdo změní svůj život :)

Ještě bych ráda vypíchla opravdu povedený soundtrack, který opravdu dělá hodně.

Přeji příjemnou podívanou :)