Fructis Miraculous oil

Ahoj, moji milí :) 

Abych to tady nezahltila jen knížkami (i když asi budu v nastalém trendu pokračovat, jedna z věcí, které mi jdou přímo od srdce :) ), mám pro vás zase po hooodně dlouhé době taky jednu kosmetickou recenzi. Fotky jsou ještě z doby předchozího aktivního blogování :)

Když má něco v názvu zázrak, jsem k tomu dost skeptická. Když je to navíc přípravek na vlasy, nevěřím tomu o to víc. Na tenhle olejíček jsem narazila před hodně dlouhou dobou u Evelin, už bych asi ani nedohledala její článek (dobře, nejspíš dohledala, ale nechce se mi, budiž mi odpuštěno) a zaujala mě ani ne tak avizovaná ochrana vlasů před teplem, jako spíš slibované rychlejší vysušení vlasů fénem. To jako vážně? 

Musím říct, že jsem byla opravdu zvědavá. Před těmi dvěma nebo možná už třemi lety se ale tenhle olejíček nedal koupit na každém rohu, jako dneska (myslím, že jsem ho viděla i v Kauflandu!) a jeho cena se šplhala ke dvě stovkám (což mi přišlo dost, vzhledem k tomu, že jsem mu moc nevěřila). Nakonec se mi podařilo ho koupit v DM drogerii ve slevě asi za 150 Kč. Nevím, jak se cena pohybuje v současnosti, ale tipuji, že o moc dolů nešla. Takže po delším váhání jsem měla i já doma svůj zázrak. A jaký je? 

Obal je celkem obyčejný, z průhledného plastu s praktickým pumpičkovým aplikátorem a téměř "technickým" obrázkem. Je fajn, že vidím, jak mi obsah (ne)ubývá, víc k flaštičce asi nemám co dodat.

Vůně je ovocná, spíš sladší, zároveň taková trochu typická pro vlasovou kosmetiku. Je z vlasů cítit i nějakou dobu po aplikaci, ale poměrně rychle vyprchá, což mi osobně vyhovuje. 

Konzistence je příjemná, tak akorát hustá, při aplikaci se nelepí a dobře se vtírá do vlasů.

Účinky jsou hodně přesvědčivé :) Abych byla přesná - o tom, jestli jsou moje vlasy víc chráněné před teplem nebo konečně míň roztřepené nemám důkaz. To, že jsou vlasy jemnější, uhlazenější a lépe se rozčesávají nemůže být pochyb (což ale dokáže téměř jakýkoliv obyčejný balzám). Jeho největší plus ale vidím v tom, že OPRAVDU zkrátí dobu potřebnou k vysoušení vlasů! Nemám to tedy spočítané na minuty, ale když máte tak husté vlasy jako já, prostě to poznáte. A poznání je to vskutku příjemné. Takže potud bych ho milovala. Ovšem každá mince má dvě strany. Největší ale tohohle olejíčku je jeho podstata. Pokud si ho nanesete jen na konečky, je to v pořádku. Ale já chci mít hebké, vyživené a ochráněné vlasy všude, jak taky jinak. Jenže pokud si ho nanesete příliš blízko k pokožce vlasů, můžete si být jistí, že se vám "odvděčí" rychlejším maštěním. Ano, vím, že to prostě dělá každý olej a asi to nejde nijak vyřešit. ale pro mě je to prostě mínus do té míry, že ho používám jen občas a spíše v období jaro/podzim, protože v létě se vlasy zatěžují pocením a v zimě zase nošením čepice, netřeba jim tedy přidávat další důvod k zatěžování. Bezprostředně po umytí a použití oleje se to tak nezdá, vlasy jsou přiměřeně jemné a nadýchané, ale už druhý den je ten rozdíl poznat. 

Takže abych to shrnula - ano, olej splní to, co slíbí (a pro mě dokonce v tom nejzásadnějším bodě), ale přesto ho nezařadím mezi své oblíbené a pravidelně používané výrobky.

A co Vy? Máte zkušenost s nějakým "nemastícím" olejem? 

Manželky - Táňa Keleová-Vasilková

Ahoj, moji milí :)

Podzim je ideální čas na to, zalézt si do postele s nějakou pěknou knížkou. A protože inspirace na zajímavé čtení není nikdy dost, mám pro vás další recenzi.

Předem musím říct, že tohle není knížka pro každého. A to z jednoho prostého důvodu - tu hlubokou pravdu, která je v ní ukrytá, člověk docení, až když se ho to opravdu týká. Protože do té doby si říká, že jemu se tohle určitě nestane :)

Pokud si ale přestavujete nějaký napínavý a strhují příběh, tak vás musím vyvést z omylu. Kniha vypráví o čtyřech "hrdinkách" - Diana má tři děti, čtvrté na cestě a manžela, který se má co otáčet, aby rozrůstající rodinu zabezpečil. Není tedy divu, že mu na pomoc manželce s domácností nezbývá čas ani energie. Ale na druhou stranu, i Diana má pravdu v tom, že nemůže všechno zvládat sama. Oproti tomu Martina, mladá a sympatická lékařka, je sama. Nemá stálého partnera ani děti. Což jí vlastně vyhovuje. Nebo si to alespoň myslí. Iva je v roli ženy v domácnosti a hlavně mámy malé Viktorky spokojená. Dokonce tak moc, že by si místo návratu do práce po mateřské přála další dítě. Ale její manžel s ní příliš nesouhlasí a Iva se radši přizpůsobí, než aby bojovala. Což se nedá říct o úspěšné módní návrhářce Michaele, která má skvělou kariéru, dceru Silvii, spoustu energie do života - a manžela, se kterým si vlastně už vůbec nerozumí....

V každodenních malých bojích a útrapách čtyř žen se pozná snad každá máma a manželka. Vždyť téměř vždycky chce člověk ještě trochu víc než to, co má...

Knížka je hodně čtivá, děj je spíše pozvolný, ale plynulý, i když není nouze i o zásadnější zvraty. Ve vyprávění se střídají všechny čtyři hlavní postavy, dozvídáme se hodně i z jejich minulosti. 

Jediná moje výtka směřuje k tomu, že knížka tak úplně neodráží dnešní realitu - takže když svobodná žena oznámí, že je těhotná, tak reakce všech v jejím okolí zní - Ty ses vdala? Jako by děti nosil čáp až po svatbě :) :) 

P.S. Rozhodně bych vám knížku doporučila jako vánoční dárek pro maminku :)

Na čem záleží - Emilly Giffin

Ahoj, moji milí čtenáři

Včera jsem dočetla knížku, která na první pohled vypadá jako další z řady amerických románů pro ženy. Ale když se začtete, tak zjistíte, že :

- příběh je možná trošku banální. ale ze života

- je těžké odsuzovat jednu, druhou nebo třetí stranu, ale zároveň si říkáte, že se měli zachovat jinak

- nic není takové, jaké se zdá na první pohled

- někdy prostě správné řešení neexistuje...

A to je jen několik z mnoha otázek, které se mi honily hlavou.

Knížka má trošku pomalejší rozjezd - i když to bylo způsobené spíše tím, že jsem na ni nemohla plně soustředit. Když ve stručnosti shrnu příběh - na jedné straně doktor Nick, špičkový dětský plastický chirurg a "dokonalý" manžel, jeho žena Tessa, která se, dá se říct nedobrovolně, stala typickou ženou v domácnosti a pečuje o dvě malé děti. Na druhé straně svobodná matka Valerie se synkem Jackem, který je po popálení převezen do nemocnice, kde pracuje právě Nick... Co a proč se zvrtne, že se Valerie stává nejdříve Nickova přítelkyně a později milenka? Dalo se nevěře zabránit? Na čí straně je vina? Jak se má zachovat podváděná manželka, když se její muž přizná k nevěře? 

Po přečtení téhle knihy doufám jen v jedinou věc - že nikdy nebudu na místě Tessy...

Vím, že dnešní recenze je trošku neobvyklá, ale popravně si nevzpomínám, že bych četla něco podobného. 

A co Vy? Četli jste v poslední době nějakou "neuchopitelnou" knihu? 

Holčičí severská detektivka

Ahoj, moji milí :)

Název dnešního příspěvku je možná trošku zavádějící, ale ne tak docela :) Kdysi jsem detektivky, nebo spíš vlastně thrillery doslova hltala (i když téměř výhradně jen ty od Jeffery Deavera). Pak se mi tenhle žánr nějak přejedl a přesedlala jsem na lehčí (holčičí) literaturu. A do té se severské detektivky opravdu počítat nedají, jak jsem se přesvědčila i při náhodné četbě Sněhuláka...

Na nějakou dobu jsem čtení takříkajíc pověsila na hřebík. Nebyl nějak čas a ani nálada. Ale rok se sešel s rokem (a to doslova) a zase jsem propadla své staré vášni. Ale kde brát knihy a nekrást? Obecní knihovnu mi v mezičase zavřeli a už mě nebaví číst pořád dokola ty knihy, co mám doma (což jsem si dřív moc užívala). No a v těchto chvílích mě zachraňují tři faktory - knižní bazar, prodejna Levných knih a moje milá sestra :) A je téměř stylové že tuhle knížku, která o pojednává mimo jiné také o dvou sestrách mi doporučila a půjčila právě ona. I když jsem ji varovala, že tohle nečtu :)

Řeč je o titulu Semikrásky od švédské autorky Kristiny Ohlsson

Jak už jsem naznačila, děj se točí kolem dvou sester (ale k tomuto poznání je nutno se prokousat do téměř poloviny knihy), kolem jejich mrtvých rodičů a také pár dalších postav, které dějem pěkně zamotají. Ale nechci prozrazovat příliš.

Knížka se čte hodně dobře, Vyhovuje mi styl vyprávění, kdy jsme doslova vhozeni do děje hned na první straně. Pojednává o vesměs drsných a temných věcech, ale zbytečně je nerozpitvává, což by mohlo sklouznout k přílišné brutalitě, která by mě určitě odradila. 

Měla jsem trošku problém určit, kdo je hlavní postava (nebo spíš postavy). Jestli to má být jediná ženská členka vyšetřovacího týmu (nejspíš ano) nebo právě již zmíněné sestry?  Někdy nás autorka trošku vodí za nos, což mi v jednu chvíli přišlo geniální, ale vzápětí maličko laciné (těžko můžeme identifikovat postavu, o které víme jen to, že je to žena). Některé pasáže se zbytečně opakují (pracovní porady, soukromý život vyšetřovatelky, kdy se řeší dokola totéž), ale ve výsledku to děj nijak nebrzdí a jsou to takové skoro až příjemné odbočky. 

Co se mi hodně líbilo byl fakt, že vyšetřovací tým není vylíčen jako horda "superhrdinů", ale že při vyšetřování postupují krok za krokem (někdy pravda možná trošku zdlouhavě) a dělají i nějaké chyby (nevyslechnout důležitého svědka je opravdu špatné rozhodnutí, pánové). 

Celkově se mi knížka moc líbila, hodně jsem nad ní přemýšlela a to nejen při čtení ale i několik dní poté, což bylo dáno především jedním z hlavních témat - utajit trestný čin a tím si krýt záda i za cenu rozpadu rodiny?  Aneb minulost nás vždycky dožene...

P.S. Zdálo se mi, že uhodnout pachatele byla otázka přečtení jedné věty, což není asi u detektivek úplně žádoucí, ale zase si můžeme připadat lepší, než detektivové a to se taky počítá :)

A co Vy? Propadli jste severským detektivkám?