12. ledna 2014

Láska je láska

Ahoj, moji milí :) 

Konečně, KONEČNĚ, mám pro Vás příspěvek do rubriky kultura! A to dokonce film :) Ne tedy, že bych nesledovala televizi (malou z nějakého nepochopitelného důvodu baví opakování Ordinace v růžové zahradě a co bych neudělala pro to, aby dítě sedělo aspoň chvíli v klidu :D ), jinak je to s tou zajímavou tvorbou dost na štíru - obzvlášť teď, když dávali čtrnáct dní v kuse jen pohádky a rodinné komedie (opravdu má film Zachraňte Williho čtyři pokračování?! :D ). 

No nic, to byl jen takový spontánní úvod, přejděme k věci :) Ve vzácné shodě se svým mužem jsem shlédla troufnu si tvrdit nový (2012) český film Láska je láska a zaujal mě natolik, že se o něm chci rozepsat. Já věděla, že jsem do toho kina měla tenkrát vyrazit! :)


Láska je láska


Co říci o ději? Osmnáctiletá Maruška je nevidomá a žije jen se svým dědečkem, protože maminka jí zemřela při porodu a otce ani nezná. Až na svůj handicap je to normální a obyčejná dívka, která nejvíce ze všeho touží potkat toho pravého... protože, jak sama říká, není přeci horší, než ostatní zdravé dívky! Ale není sama, kdo touží najít spřízněnou duši. I její dědeček, který po letech potkává svou první lásku, homosexuální kamarád Honza nebo Marek, kluk, který pomáhá v kuchyni restaurace, kam chodí Maruška hrát na klavír chtějí zahnat svou samotu. Ale ani jeden z nich to nemá jednoduché...

Film má nálepku komediální drama. A obě kategorie naplňuje do puntíku. Je svěže vtipný - "Vy jste přišel kvůli tomu plynoměru?" - i neokázale dramatický - problémy sexuální orientace nebo rasistických předsudků jsou podávány celkem přirozeně a nenásilně. I když by někdo řekl, že se "kontroverzních" témat řeší až moc najednou, celkově jsem film vnímala spíš jako takovou jednodušší love story - téměř do samého závěru.

Moc se mi líbilo, jak se celým filmem táhl hlavní problém - a totiž to, že Maruška netuší, že její vyvolený je romského původu... Samozřejmě to praskne a pak Maruška řeší dilema, zda mu odpustit, že jí lhal, protože jak sama říká, neví, jestli by ho chtěla, kdyby to věděla... Ale do té doby prožívá šťastné chvíle ona i Marek a film plyne příjemně a přirozeně. Ke konci se toho semele možná až moc najednou, ale tak to chodí i v životě... 

Na filmu mi vadily dvě věci - jednak neuvěřitelně okatý produce placement (který mimochodem wikipedia vykládá jako skrytou reklamu...). Tou druhou věcí, která mi přišla maličko přes čáru bylo příliš okaté vystavování erotických pomůcek... asi jsem puritán :D Ale to jsem brala v potaz spíš s ohledem na to, že film běžel v televizi večer od osmi večer, nevím, jak to bylo s přístupností v kině...

Musím rozhodně vyzdvihnout výkon Anety Krejčíkové v roli nevidomé Marušky, zbožňovala jsem postavu maminky v podání Simony Stašové a bez Elišky Balzerové by film ztratil polovinu svého kouzla... Hrozně moc se mi také líbilo, že za zdánlivě vtipnými situacemi se skrývaly skutečné problémy - jako třeba to, že si důchodkyně trpící Alzheimerem pěstuje doma marihuanu... 

Film je vlastně takovým mišmašem, ale zdá se, že všechno pohromadě funguje tak, jak má a rozhodně je to jeden z nejlepších filmů, které jsem za poslední dobu viděla. Působil na mně uvěřitelně, nenásilně a přirozeně, což skutečně oceňuji!

Takže pokud jste ho neviděli, určitě doporučuji!

Žádné komentáře:

Okomentovat